WAVES OF LEGALITY WAVES OF CITIZENSHIP

Palermo, Italy, 17–25 Května 2013

Na tuto mezinárodní výměnu mládeže se z České Republiky vydalo šest účastníku. Své zástupce vyslaly i ostatní země: Rumunsko, Albánie, Francie, Estonsko, Bulharsko, Makedonie, Německo, Polsko, Velká Británie a Španělsko.

Cílem tohoto projektu, který zaštítila Fondazione Giovanni i Francesca Falcone, bylo zvýšit informovanost a podporu občanských práv a aktivního občanství mladých lidí. Ne náhodou se tento projekt uskutečnil v Palermu, hlavním městě Sicílie, tak jako každoročně a to již od roku 1993.

Datum 23. května 1992 je spojeno s tragickou událostí – vraždou stěžejního sicilského soudce Giovanni Falconeho, který zasvětil celý svuj život boji proti mafii. Za tento boj zaplatil cenou nejvyšší – svým životem a životem své manželky. Na cestě z letiště do centra města v jejich autě vybuchla bomba a oba byli na místě mrtví. Jejich smrt oplakávali tisíce lidí. Z Falconeho se stal národní hrdina a tato událost zpusobila, že občané přestali zavírat oči nad zhoršující se situací a byli připraveni bojovat za ideály a morální hodnoty, které vyznával samotný Falcone.

Hned druhý den jsme navštívili budovu hlavního soudu za účelem prezentace dat z průzkumu o vnímání fenoménu mafie (organizovaného zločinu) mezi evropskými občany. Není nutné zmiňovat veškerá čísla a tabulky, které jsme měli možnost shlédnout, protože by se Vám asi zatočila hlava. Za zmínku však určitě stojí odlišnost ve vnímání ilegálnich aktivit. Zatímco ve většině Evropských zemí je to především obchod s drogami, praní špinavých peněz a vydírání, v Itálii na druhé příčce vévodí nelegální skládky. O tomto faktu jsme se nemuseli nijak přesvědčovat. Ulice plné odpadků a zápach z nich linoucí se, se stali našimi všudypřítomnými společníky.

Následující den mohl být pro všechny čímkoliv, jen ne dnem příjemným. Navštívíli jsme totiž zahradu vzpomínek. Příběh, který se zde odehrál, se dotkl opravdu nás všech. Na tomto místě členové mafie brutálně utýrali třináctiletého chlapce. Nejdříve ho 779 dní věznili ve tmavé sklepní místnosti a v podmínkách, které si jen stěží dokážeme představit. Konečný verdikt jeho kmotra, zněl: zabít a rozpustit v kyselině. Důvodem tohoto nelidského činu bylo vystoupení jeho otce z pod křídel mafie a zahájení spolupráce s policií.

Mimo jiné jsme měli možnost navštívit Bunker room – místo, kde se odehrál Maxi proces. (italsky: Maxiprocesso) byl trestní proces proti sicilské mafii. Začal v únoru 1986 a trval až do prosince 1987.Celý soud se odehrál v bunkru speciálně konstruovaném pro tento účel uvnitř zdí Ucciardone vězení. Sicilští zástupci obžalovali 475 Mafiánu pro celou řadu trestných činů souvisejících s činností mafie, především na základě výpovědí daných jako důkaz z úst bývalých šéfů mafie, kteří se stali informátory(italsky pentiti) zejména Tommaso Buscetta a Salvatore Contorno. Většina z nich byla odsouzena, a k překvapení všech, byly rozsudky potvrzeny o několik let později v lednu 1992, po konečné fázi odvolání. Význam tohoto soudního procesu bylo, že existence Cosa Nostry byla nakonec soudně potvrzena.

O úloze občanské společnosti a médií v boji proti mafii jsme se dozvěděli díky představení organizací LIBERA a ADIO PIZZO a jejich jednotlivých projektů. Semináře v budově soudu pro mladistvé delikventy se zúčastnili nejen pracovníci s mládeží a zaměstnanci ministerstva spravedlnosti, ale i samotná Maria Falcone, sestra zesnulého Giovanniho.

Abychom se i my alespoň symbolicky zapojili, jedno odpoledne jsme připravovali transparenty na slavnostní pochod Palermem. Předtím nás však čekala cesta lodí do Neapole abychom mohli být součástí tradiční plavby „lodě legality“. Tato událost obvykle zapojuje 3,000 italských studentů k uctění památky Falconeho a Borselina, který s ním spolupracoval a byl zabit jen dva měsíce poté.

Po prohlídce Neapole a pěti hodinovém naloďování na onu loď, jsme si výhled a atmosféru oné lodi užívali celých 20 minut. Z ničeho nic vznikl poplach a zmatek v naší skupině. Informací, že počasí je natolik nepříznivé a nedovoluje nám, jako delegaci, se zúčastnit této plavby, jsme pokládali za nejapný žert. Jenže jsme se nestihli ani osprchovat a už jsme byli vyloděni. Zamávali jsme odplouvající lodi a naskládali se do autobusu. Cesta trvala patnáct hodin. Na noční zastávce na jedné z benzinových pump jsme málem přišli o jednu českou účastnici, když omylem vběhla celá promáčená s deštníkem na očích do autobusu plného německých seniorů. Jen těžko posoudit, které straně přišla tato situace úsměvnější.:)

Po příjezdu do Palerma jsme se rovnou z autobusu připojili k vycházejícímu průvodu i se všemi zavazadly. Pokud šel člověk na kraji průvodu měl pro sebe asi centimetr čtvereční – lidé se prodírali dopředu k podiu, kde vzdávali poctu G. Falconemu a Borselinovi studenti, umělci, zastupitelé státní samosprávy a také Maria Falcone. Zástupci z naší delegace přečetli každý ve svém rodném jazyce větu, která byla, je a bude Falconeho zprávou pro nás ostatní. ,,Lidé umírají, ale jejich myšlenky a morální hodnoty, které vyznávali, pokračují v nás všech ostatních,,.

Na závěr nesmíme zapomenout na přátelství, které jsme navázali. Přírodu, kterou jsme mohli jen tišě obdivovat. A společné chvíle v uličkách Palerma, které dávají ochutnat místní kulturu 24 hodin denně.

Barbora Jeslínková, David Garcy

Fotogalerie