Vesnice pro mládež v Turecku
Výměna mládeže v Turecku zaměřená na udržitelný rozvoj očima jedné z účastnic
Let’s Build a Youth Village / Postavme vesnici pro mladé Avcalská Vysočina, Şavşat, Artvin – 15.-26. června 2016
15. června 2016 pět českých účastníků vyrazilo na cestu do severovýchodního Turecka poblíž města Artvin v blízkosti turecko-gruzínských hranic, aby se zde připojili k ostatním 42 účastníkům z 8 členským zemí programu Erasmus+ a započali tak cestu za jejich cílem. Název projektu – Let’s Build a Youth Village – v sobě skrýval ambici prvního nezbytného kroku k dlouhodobému úsilí revitalizace a rozvoje odlehlých venkovských území s cílem vymyslet a v praxi ověřit model trvale udržitelného rozvoje venkovských oblastí. Naší cílovou destinací byla Avcalská vysočina na stejnojmenné náhorní plošině, nedaleko města Artvin – oceněného jako nejzelenější místo Turecka a východního černomořského regionu. Avcalská náhorní plošina je zároveň chráněnou přírodní památkou UNESCO, i přesto si málokdo přes všechny dostupné informace uměl představit, jaká neskutečná přírodní krása na nás v místě čekala. Po 5 hodinové náročné noční cestě z místa příletu (město Trabzon ležící na pobřeží Černého moře) jsme se nad ránem 16. června konečně dostali do místa našeho ubytování – studentského hostelu v městečku Şavşat, a hned ráno stoupali do místa projektu samotného – vesničky Avcala ležící ve výšce 1800m n.m. Hned první den započal intenzivní program, protože plán celého projektu byl nabitý, a přestože naše síly a nadšení byly čerstvé, čas byl omezený – během 10 denního pobytu jsme měli postavit 2 paletové kabiny, plně je vybavit nábytkem a zároveň upravit okolí i terén nově postavených příbytků tak, abychom poslední den projektu mohli přivítat oficiální návštěvy představitelů měst Şavşat a Artvin, stejně tak novináře a významné osobnosti z regionu a okolí. Během celého našeho úsilí jsme se tedy nejen snažili probírat možnosti řešení problémů vysídlujících se venkovských oblastí často vysokohorského rázu, jejich zvýšenou nezaměstnanost, omezené příležitosti pro mladé, nevůli úřadů podporovat investice, rozvoj mladých lidí, občanskou vybavenost či informovanost generací starších, ale především bylo cílem vybudovat prototyp modelu mládežnické vesnice, který by sloužil jako vzor a dobrý příklad pro obdobné snahy po celém území Turecka a v budoucnu snad i po celém světě. Turečtí organizátoři pro nás připravili nejen pracovně nabitý, ale především uvolněný a zábavný program – pobyt byl plný výletů do okolních hor, vyhlídek, lesů; učili jsme se poznávat byliny, sbírat pryskyřici na výrobu loučí, trénovat naši odolnost v nekončících průtržích mračen nebo naopak spalujícím slunci, rozumět přírodě a pozorovat nekonečné zkušenosti místních starousedlíků. Závěrem projektu jsme směřovali k přípravě mezinárodního večera, který byl zároveň odměnou a oddychem pro všechny účastníky – za snahu, vytrvalost, odolnost a dobrou náladu. Díky výsledkům naší práce jsme připravili podklady pro takový model Vesnice pro mladé lidi, který by umožnil rozvoj odlehlých oblastí, přitáhl mladé, nabídl pracovní příležitosti pro místní i dlouhodobé návštěvníky, obohatil společenský život daného místa, podpořil dobrovolnictví, ukázal nutnost respektování přírody a ekologického a trvale udržitelného chování. Samotný odjezd z projektu byl plný emocí – zadostiučinění i naplnění, smutku z loučení, ale i radosti z obohacení – loučili jsme se s nádherným místem se slovy „V Avcale jsem navždy mladý“!